Vždy jsem ráda trávila volný čas na cestách – ať už v přírodě nebo při poznávání měst. S příchodem první a později druhé dcery jsem postupně měnila cíle a hlavně délku procházek. Dokud byly miminka a ke spokojenosti jim stačila má přítomnost, odnosili jsme je společnými silami i na celodenních výletech. Zlom přišel kolem druhého roku věku.
Hlavně mladší Ivetka mívala „bolavé nožičky“ už pár metrů od domu. Asi by mi ani nevadilo sedět s ní jen tak na zahradě a zhluboka dýchat čerstvý vzduch. Starší Zuzka ovšem naopak chodit chtěla a to docela v tempu (drží ji to do teď) a i s ní bych ráda šla. Takže trochu Sophiina volba a úkol pro mě vymyslet takový kompromis, abychom byly spokojené všechny tři.
Jak udělat procházení zábavné?
Pokud si dobře vzpomínám, tak prvotní impuls přišel ze stránek časopisu Puntík, kde byla připravená stránka s úkoly, které si mohou děti splnit na procházce. Obě holky to moc bavilo a tak se u nás zabydlely úkoly a hledačky na cesty. Malý lísteček, na který jsem kvapem napsala, že na procházce do přírody mají splnit třeba toto:
- najdi bíle kvetoucí kytku o očichej ji
- vylez na strom
- prohlédni si pavučinu
- poskládej obrázek z toho, co posbíráš kolem
Když byl úkol hotový, dostaly k jeho zadání razítko. Za splnění všech úkolů (většinou jsem jich psávala 5 – 6) následovala malá odměna v podobě nějaké dobrůtky. Měla jsem i varianty na cesty do města a s rostoucím věkem holek jsem je komplikovala. Ukázka:
- vypátrej zákazovou značku
- najdi žlutý dům, který má sudé číslo popisné
- objev auto, ve kterém jedou aspoň dva lidé
- pozoruj domácí zvíře (na zahradě, na procházce, za oknem,…)
- obláček
- cokoliv modrého
- ptačí budku nebo hnízdo
- zvířecí hovínko (u nás velmi oblíbený úkol 🙂 )
Slovní hry
Všechno ale časem omrzí a s nástupem do školy začaly být holky povídavější a baví je víc hry typu „slovní fotbal“ a „myslím si něco“. Kromě toho, že nás zabaví při procházení, krátí nám čas i při přesunech autem. Jsem moc ráda, jak si holky rozšiřují slovní zásobu, pilují kreativní a logické myšlení, ale řekněme si upřímně, že když střídáte dvě hry pořád dokola, tak už třetí den rodinné dovolené toužíte být matkou němých rybiček.
Proto jsem začala hledat další inspiraci a vymýšlet si vlastní varianty takových her. Většinou sice stejně sklouzáváme k těm několika nejoblíbenějším, ale vědomí toho, že máme naději na změnu, je hodně uklidňující pro všechny zúčastněné. V tomto článku popisuji třeba pravidla detektivního slovního fotbalu, který u nás už několik let vede.
Hravé procházky
Když jsem studovala vysokou školu, měla jsem strach, že nejsem dost kreativní a že nebudu umět žákům vysvětlit učivo více způsoby. Vím, že každý chápeme a pracujeme jinak, a proto jsem jim chtěla vždy nabídnout různé možnosti řešení. Koupila jsem si tenkrát knihu na trénink kreativitity, ale asi jsem ji ani nedočetla. Člověk se nejvíc naučí v praxi. A jestli v něčem mám roky zkušeností, tak je to tvorba aktivit pro děti.
Mám v počítači, na listečcích a hlavně v hlavě spousty různých materiálů, které jsem sesbírala nebo vymyslela. Moje dcery už umí trávit svůj volný čas bez nutnosti mé přítomnosti a mě tím pádem vznikl volný čas na to, dát aspoň něco z toho k dispozici veřejně. Rozhodnutí začít procházkami a aktivitami s nimi spojenými podpořila moje práce na naučné stezce.
K tomu, abychom si mohli užívat hravé procházky, je třeba vyrazit ven. Nubudu tvrdit, že naše holky vždy běží s nadšením ke dveřím, ale mám 10 osvědčených fíglů a nebojím se je použít.Dávám vám je k dispozici tady a budu moc ráda, když mi napíšete, jak vám fungují.
Zbožňuji tvorbu aktivitit pro děti a cestování. Mám vystudované učitelství geografie. Pomáhám rodinám trávit jejich společný čas na procházkách hravě. Více o mě si můžete přečíst v mém příběhu.
Přeji si, ať v mých článcích najdete inspiraci, pobavení a užitečné informace.