V pondělí ráno předáváme Ivetku prarodičům. Jsem moc ráda, že s námi ty 3 dny zvládla a snad si putování i užila. Teď už ji čeká odpočinek a nás náročnější část trasy.
První pauzu si dáváme ve stínu u vodárny hned na konci Lednice (houpačkám prostě neumíme odolat). Už teď lituju, že jsme se tak dlouho loučily. Je skoro 10 hodin a slunce peče. Pokračujeme kolem Prostředního rybníku, pozorujeme vodní ptactvo. Rychlé foto s Rybničním zámečkem a jsme u Hlohoveckého rybníku. Cestou, kterou lemují opět bunkry, nepotkáme žádné pěší, ale aspoň tu jezdí cyklisti. Čekala jsem, že tu bude více stromů poskytujících stín a trochu frfláme. Kdybychom věděly, co nás čeká dál, tak si chrochtáme blahem.
Nemilé překvapení
Konečně přicházíme na Hraniční zámeček a mě málem klepne. Je zavřeno! Takže kde se najíme a hlavně, kde doplníme tekutiny? Zajdeme si kilometr do Hlohovce a koupíme si něco v obchodě? Nebo to riskneme, půjdeme dál po trase a budeme věřit tomu, že na farmě Nesyt je otevřeno?
Volá mi pán z ubytování v Perné. Má pro nás volný pokoj! Tak aspoň v tomto mi padá kámen ze srdce a beru to jako znamení, abychom šly dál. Silnice vede kolem rybníků s mužskými jmény (Petr, Jan, Franta, Jaroslav,…) a já mám pocit, že by nás rádi viděli ještě méně oblečené, než jsme. Děsné horko! Mobil hlásí, že je přehřátý a ukončuje aplikace.
Záchrana
V pravé poledne už sedíme u Nesytu. Skvělé jídlo a chlazené pití. Moc milá obsluha a stín pod slunečníky. Zdržíme se tu hodinu a půl. Vůbec se nám nechce absolvovat ty poslední 4 km do penzionu. Můj mozek jede na autopilota v režimu „přežij“, takže na vymýšlení zábavy ho aktuálně neužije. Pro tyto chvíle mám ale v krosně sešit luštěnek.
Ale už fakt musíme jít! Připadáme si jako ve finské sauně. Většinu cesty mlčíme. Jediný stín široko daleko je v ornitologické pozorovatelně asi v polovině cesty. Kromě ptáků vidíme i to, jak Nesyt vysychá.
Sedlec
Jupí! Jsme v penzionu U Vinice! 14 kilometrů v nohách. Rychlá sprcha, nádech výdech a jdeme do ZOO. Za hodinu a půl zavírá, tak ať to stíháme. Malá, rodinná, ale moc hezká. Mají tu vše od domácích zvířat, přes opice, plazy, kočkovité šelmy až po zebry. Paní v pokladně sice trochu hudruje, ale zvířata má ráda.
Večeři si dáváme v místí hospodě u Kuby. Taková klobása a utopenec po celém dni potěší. Hostinský je skvělý a povídá nám o dalších trasách a zajímavých místech v okolí. S vypětím všech psychických sil přežiju cestu lemovanou žábami zpět na ubytování a usnu tak tvrdě, že ráno zaspíme.
Zbožňuji tvorbu aktivitit pro děti a cestování. Mám vystudované učitelství geografie. Pomáhám rodinám trávit jejich společný čas na procházkách hravě. Více o mě si můžete přečíst v mém příběhu.
Přeji si, ať v mých článcích najdete inspiraci, pobavení a užitečné informace.