Holky jsou ráno plny energie, já trochu nevyspaná, neb mé velmi lehké spaní rušil zvuk lednice a taky strach, aby mi Ivet nežuchla z postele (v cizím prostředí se jí to někdy stane). Snídáme buchty ještě z domova a já řeším, že jsem si večer vybouchala skoro všechna mobilní data, když jsem se snažila nahrát vám na facebook videonávod hry „naštěstí / bohužel“. Tak bohužel nevím, jak si přikoupit další data, ale naštěstí nám po zbytek puťáku všude fungovala wi-fi. Kolem 9:30 jsme na cestě.
Soutok
Poměrně brzy se dostaneme na cyklostezku a do obory Soutok, kde je příjemný stín a opět spousta zvířátek k pozorování a jemnému odchytu. Hřebem dne je malý slepýš, který byl ve špatný čas na špatném místě a někdo mu asi přejel ocásek. Nejvíc zábavy ale poskytli luční koníci různých barev a velikostí.
Cestou si čteme a povídáme o bývalé lesní železnici. Zase si zpíváme „Jede, jede mašinka“, „Železniční vlečka, povalila křečka“ a recitujeme „Jede vláček, motoráček“. Fotíme se s prvními bunkry (další důkaz toho, že jdeme opravdu blízko státní hranice), používáme spadlé stromy jako kladiny a samozřejmě děláme snad co kilometr zastávku na pití, jídlo a čurání v keříku.
Dávám holkám za úkol najít v rámci hry „kytičkovaná“ 5 květin různých barev. Měla jsem pocit, že je jich kolem plno, ale brzy se ukázalo, že kvetou v různých odstínech 4 barev, takže jsem přivřela oko a uznala i květ trávy. Můžete vymýšlet a hrát v různých obměnách – např. 4 různé, bílé květiny; starší děti podle typu květenství, léčivky. Super je po skončení hry úlovky pojmenovat. Tady se přiznám, že se pohybuji na tenkém ledě a moc toho nepoznám. Proto často využívám aplikaci iNaturalist, kterou doporučuji i mezi mými fígly, jak nalákat děti ven.
Pohansko
Na oběd přicházíme k empírovému zámečku Pohansko. Expozice je bohužel zrovna v rekonstrukci, ale i tak je tady krásně. Konec polední pauzy a jdeme dál. Les řídne, stín ubývá a vykopávky vynecháváme, protože jsou na přímém slunci. Líbí se nám naučná stezka doupných stromů. Tolkiena žádná z nás nečetla, tak jsme malinko mimo mísu, ale to spojení Entů z Pána prstenů, obrázků žáků a skutečných stromů nás hodně baví. No, a taky zpomaluje naše tempo, neboť čteme a fotíme.
Břeclav
Opouštíme oboru a čeká nás rozpálená Břeclav. Teprve tady přichází krize. Máme před sebou ještě 4 km na ubytování. Musím něco vymyslet! Takže pojďme si každá vybrat jednu barvu (černá, bílá a stříbrná jsou diskvalifikované) a budeme si počítat, kolik aut této barvy projede v protisměru, než přijdeme k nádraží. U her tohoto typu opravdu doporučuji co nejpřesněji stanovit pravidla (co počítáme, kde a jak dlouho). Ivetka bere červenou, Zuzanka zelenou a já modrou. No, nikdy jsme si neuvědomily, jak málo zelených aut jezdí.
U nádraží pauza na zmrzlinu, fotky v sadech a pokračujeme směr informační centrum, ať nakoupíme vizitky do deníčků. Pracuje tu moc milá paní, která nás povzbudí, že na ubytování to máme už jen kousek, že odměna v podobě návštěvy koupaliště je hodně dobrá myšlenka a že výhled ze zámecké věže nemáme rozhodně vynechat. Děkujeme.
Cíl a odměna
Po 6 hodinách a 12 km jsme v cíli. Cyklosféra – restaurace s možností ubytování. Je přímo na naší trase, krásné místo u zámku, cena příznivá. Dáme rychlou sprchu a přesunujeme se na nedaleké koupaliště. Totální balzám pro naše unavená a uvařená těla. Vydržíme tu až skoro do zavíračky – kromě bazénu, skluzavky, tobogánu a lezecké stěny, holky baví i malé lanové centrum a společně hrajeme na mobilu náš oblíbený Ztracený svět.
Vynikající večeře v Cyklosféře (až na to, že nás žerou komáři), vypíšeme deníčky a jde se na kutě. No, tak to bylo v plánu, ale holky se bojí pavouků, kterých je v pokoji hodně (takové ty dlouhonohé johany v koutech stropů) a nasáčkují se ke mně do postele. Je tu děsné horko a tyhle dvě tělíčka mě ohřívají ještě víc. Usínám až kolem 4. hodiny ranní se strachem, že nebudu mít síly na další den.
Zbožňuji tvorbu aktivitit pro děti a cestování. Mám vystudované učitelství geografie. Pomáhám rodinám trávit jejich společný čas na procházkách hravě. Více o mě si můžete přečíst v mém příběhu.
Přeji si, ať v mých článcích najdete inspiraci, pobavení a užitečné informace.
Usínat kolem 4. hodiny ranní je opravdu záhul, kde potom načerpat sílu k takovým výkonům, co jste všechny tři holky absolvovaly. A takové vedra byly, moc vás obdivuji.